Spojené státy americké

Demokratickou federativní prezidentskou republiku Spojené státy americké na jedné straně omývá Atlantský oceán a na straně druhé Tichý oceán.

Jejími sousedními státy jsou Kanada a Mexiko. K USA se řadí také Aljaška, kterou omývá Severní ledový oceán. Tvoří je 50 států, jedno federální území a 14 zámořských území - Severní Mariany, Portoriko, Guam, Americká Samoa a Americké Panenské ostrovy. Hlavním městem USA je Washington D. C. (District of Columbia). Mezi největší města patří Los Angeles, New York, Chicago a Houston.

Země je, co se týče krajiny, velice rozmanitá a na území se nachází Skalnaté hory, Údolí smrti, Apačské hory a nespočet národních parků. Velkými řekami jsou Rio Grande, Mississippi a Missouri. Na severu se nachází jezera ledovcového původu. Rozprostírá se v několika podnebných pásmech: mírném, subtropickém a tropickém pásu. Podnebí je ovlivněno polohou a nadmořskou výškou daného státu. Počasí je v některých částech země velice nehostinné, a proto jsou tato území praktický neosídlena.

Hlavní město: Washington, D. C.
Rozloha: 9 631 214 km²
Nejvyšší bod: Denali (6 194 m n. m.)
Časové pásmo: UTC- 5 až UTC - 10
Světadíl: Severní Amerika
Počet obyvatel: 320 061 700
Hustota zalidnění: 33,7 ob. / km²
Jazyk: angličtina
Národnostní složení: Američané
Náboženství: křesťanské protestantské, evangelikální a katolická církev
Státní zřízení: federativní prezidentská republika
Vznik: 4. července 1776
Měna: americký dolar (USD)

Původními obyvateli kontinentu byli Indiáni a Eskymáci, kteří připutovali s největší pravděpodobností z Asie. Evropané objevili Ameriku díky výpravě Kryštofa Kolumba v roce 1492, nicméně u amerických břehů přistála již v roce 1000 Vikingská výprava Leifa Erikssona.

Amerika byla nadále kolonizačním cílem Španělska, Nizozemska, Francie, Švédska a Británie. V roce 1773 bylo utvořeno 13 kolonií, z nichž později vzniklo 13 států. Touhy po osamostatnění vyvrcholily v roce 1775 v otevřenou válku mezi koloniemi a Velkou Británií. Dne 4. července 1776 byla vyhlášena nezávislost Spojených států amerických.

Každý stát si mohl zachovat samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Britové uznali nový stát v roce 1783. V 18. století postupně vznikaly na území nové státy a roku 1803 Spojené státy od Francie odkoupily Louisianu. Mezi roky 1812-14 se pokoušely obsadit Kanadu, avšak neúspěšně. V 19. století se formovaly další státy. V roce 1867 byla od Ruska odkoupena Aljaška.

Spojené státy se nevměšovaly do světové politiky až do vypuknutí první světové války. Významně se účastnily v obou světových válkách a jejich bojovnost přispěla k vítězství.

Průmyslová výroba se za druhé světové války zdvojnásobila a země se stala vojenskou velmocí proti SSSR, se kterým po skončení druhé světové války vedla po dlouhé roky studenou válku.

Ekonomika USA je jednou z nejsilnějších ekonomik světa. Z velké části je tvořena službami a výzkumem, zemědělství tvoří 1 % HDP. Mezi velké světově uznávané společnosti patří Amazon, Google, Yahoo! a Microsoft. Spojené státy jsou kolébkou moderních technologických systémů. Velkým problémem je státní a veřejný dluh, který přesahuje 100 % HDP.

Země se dlouhou dobu potýkala s hypoteční krizí, při níž poklesly úroky na pomyslnou nulovou hranici, zvýšilo se negativní saldo zahraničního obchodu a zvyšovala se inflace a nezaměstnanost.

V obchodě dominuje maloobchodní a velkoobchodní prodej, stěžejní je zábavní průmysl a cestovní ruch. Mezi hlavní .

obchodní partnery patří Mexiko, Kanada, Japonsko a Čínská lidová republika

Počet obyvatel dosahuje na 310 milionů a v zemi žije odhadem 12 milionů neregistrovaných migrantů. V zahraničí se usídlily trvale přes čtyři milionů Američanů. Velký podíl tvoří němečtí Američané, Afroameričané, Angloameričané a mexičtí Američané. Bělošského obyvatelstva se ve Státech vyskytuje 80 % populace, černoši tvoří 12,8 % a Asiaté 4,4 %.

Úředním jazykem je angličtina, kterou zároveň za mateřštinu považuje 82 % obyvatel. Hojně se užívá španělština, která je mateřským jazykem pro 10 % obyvatel. Populační růst činí 0,97 % a dětská úmrtnost dosahuje 6,14 ppm. Počet obyvatelstva na hranici chudoby činí 15,15 %. Občanů bez náboženského vyznání je v USA přibližně 14 %, ke křesťanství se hlásí kolem 80 % obyvatelstva, přičemž věřící jsou rozčleněni do spousty uskupení a větví.

Prezidentská republika a zastupitelská demokracie, kterou jsou Spojené státy, se může pyšnit titulem nejstarší federace světa. Funguje prostřednictvím kongresového systému, který je definován ústavou. Ta nahrazuje původní Články Konfederace z let 1781-88. Území je proto pod trojími orgány a je řízeno na třech úrovních - na federální, státní a místní. Oblasti jsou vesměs spravovány více místními správami. Správní orgány jsou voleny voliči v tajných volbách, popř. jsou jmenovány volenými zástupci.

Na federální úrovni je státní správa složena ze tří mocí. Moc zákonodárnou vykonává Kongres, který se dále skládá ze Senátu a Sněmovny reprezentantů. Moc výkonná je v rukou vlády a prezidenta a moc soudní spadá pod dohled Nejvyššího soudu.

Mezi největší strany patří po staletí Republikánská strana a Demokratická strana.

V severní části USA turisté nejčastěji navštěvují nejvíce kosmopolitní město světa New York, které je centrem módy, umění a bujarých večírků. Naproti tomu poklidný Boston přitahuje milovníky kulturního života a představuje centrum vzdělanosti. Nedaleko hranic s Kanadou je situováno třetí největší město USA Chicago. Velké množství parků a jezer dalo této metropoli přezdívku "město v zahradě".  

Na jihu USA je úchvatným turistickým cílem návštěva Golden Gate BridgeSan Franciscu nebo návštěva Hollywoodu v Los Angeles. V zábavním městě Las Vegas si přijdou na své milovníci kasina, dobrého pití a luxusních hotelů. Dallas nabízí zájemcům o americkou historii muzeum Johna Fitzgeralda Kennedyho, který zemřel při atentátu v Dallasu. Proslulé bílé pláže v Miami lákají milovníky surfingu a koupání.

Serena Williamsová vybojovala na tenisovém turnaji v Lexingtonu postup do druhého kola. Při prvním startu na okruhu WTA od Australian Open zdolala držitelka 23 grandslamových titulů krajanku Bernardu Peraovou po více než dvouhodinovém duelu 4:6, 6:4 a 6:1. O postup do čtvrtfinále si zahraje se svou starší sestrou Venus, která v souboji bývalých světových jedniček vyřadila Viktorii Azarenkovou z Běloruska hladce 6:3, 6:2.

Osmatřicetiletá Serena Williamsová v Lexingtonu zahájila po koronavirové pauze přípravu na US Open. Newyorský grandslam je na programu od 31. srpna a Američanka má v plánu na něm startovat.

Soupeřkou Marie Bouzkové v druhém kole bude Ruska Anna Blinkovová. Té v třetím setu vzdala domácí hráčka Kristie Ahnová.

Tenisový turnaj žen v Lexingtonu v USA (tvrdý povrch, dotace 225.500 dolarů):

S. Williamsová (1-USA) - Peraová (USA) 4:6, 6:4, 6:1, Sabalenková (2-Běl.) - Brengleová (USA) 6:1, 6:7 (5:7), 6:2, Putincevová (5-Kaz.) - Tomljanovicová (Austr.) 6:0, 6:4, Džabúrová (8-Tun.) - McNallyová (USA) 6:2, 6:4, V. Williamsová (USA) - Azarenková (Běl.) 6:3, 6:2, Pegulaová (USA) - Zvonarevová (Rus.) 6:1, 5:7, 6:4, Bellisová - Di Lorenzová (obě USA) 6:1, 6:2, Blinkovová (Rus.) - Ahnová (USA) 2:6, 6:4, 3:1 skreč, Teichmannová (Švýc.) - Kalinská (Rus.) 6:2, 7:5, Govorcovová (Běl.) - Matteková-Sandsová (USA) 7:6 (7:4), 6:1, Gauffová - Dolehideová (obě USA) 7:5, 7:5.